Bolest
Autor textu:
Robert Křesťan
Vrazil jsem si dnes
jehlu do těla,
do míst, kde mě dřív
ta rána bolela.
Cítím skutečnost,
ať bolí sebevíc?
Chtěl jsem vidět čistý štít,
ale nezapomněl nic.
Čím jsem se to stal,
drahý příteli?
Všichni, co jsem znal,
nakonec zmizeli.
A i kdybys byl král
mé temné říše Kušš,
stejně bych ti lhal
a do zad vrazil nůž.
Nosím znamení,
i když neměl bych,
s vírem pocitů
zlých a zvěčnělých.
Za šmouhu šedých dnů
čas je odkázal,
každý už je pryč,
já tu trčím dál.
Čím jsem se to stal,
drahý příteli?
Všichni, co jsem znal,
nakonec zmizeli.
A i kdybys byl král
mé temné říše Kušš,
stejně bych ti lhal
a do zad vrazil nůž.
Kdybych měl tu moc
a uměl vrátit čas,
udržel bych směr,
našel bych ho včas.
