Na plese richmondské vévodkyně
jsem nakonec pochopil tvou malou lež
o půlnočních orgiích v místním kině
a vášni hladové jak Bangladéš
Stála jsi bílá jak balerína
v tom neřestném tichu když jakýsi Řek
zpíval že takhle se zapomíná
na hrůzy pekla i na zítřek
Ten Řek věděl přesně o čem zpívá
měl pět tisíc let a tisíc válek
na svém hřbetu
a věděl dobře že na svět se dívá
líp přes tvoje nohy než
přes mušketu
Když jsem tě odmítl že není to vhod
že plukovník čeká i chrabrý můj šik
řekl mi Řek že jsem idiot
že nejsem voják jen romantik
Hrůza i bolest i krása i slast
se nedělí nespí a nepromíjí
svedu tě zítra až zachráním vlast
zítra až zvítězím v Belgii
Na plese vévodkyně z Richmondu