Odpočiň si Sáro
obrať list a vzdej se mi
pro všechno na zemi
u tvých nohou Sáro
Pamatuješ Sáro
tehdy v létě v obilí
jsme spolu kouřili
cigaretu Sáro
V tom pšeničném poli
kde ležet tak bolí
jsme spolu leželi
V té pěně všech věcí
v té smyslné kleci
v tu slavnou neděli
My smělí nesmělí
jsme spolu neměli
nic než retko, Sáro
Je to k smíchu, Sáro
jako tehdy v pšenici
pohleď v levici
mám dvě sparty, Sáro
Ten nebohý kdosi
kdo na zádech nosí
tvou lásku a tvůj klid
ten zocelen z boje
pak příkoří tvoje
snad musí odčinit
kněžno, ztrácím nit
můj bože, chtěl bych mít
jeho záda, Sáro
Odpočiň si, Sáro