I ta nejkrásnější ženská má někde hrubou jizvu
i ten poslední chlap ze stáje
si spočítá že jedna a jedna jsou dvě
a přijme její výzvu
I ta nejsvětější pravda má někde skrytou díru
můj příliš dobrý příteli
naše spása není tak blízko jak jsme si mysleli
tak zkus odejít v míru
Tam někde v kopcích Urartu
v prastarý arše
se schází dvojice milenců
a tančí jen smuteční marše
Tak si říkám někdy spánembohem kliď se stranou
ve svý spořádaný posteli
si spořádaně žiju tak nač ty výstřely
nad Vítěznou bránou
Pak si s popelavou káčou točím v potu tváře
sám nahej vprostřed pokoje
bez vůle a v zmatku jak sošky orloje
bez svýho hodináře
Tam někde v kopcích Urartu
v prastarý arše
se schází dvojice milenců
a tančí jen smuteční marše
Než zmizíš vem si šálu a hodně teplej kabát do zimy
a moji starou fotku tu nejstarší kde ještě sluší mi
a flašku ruský vodky a sametovej hadr na schody
ale to už nejsou básně
to už jsou jen sprostý pochody
Ani nejkrásnější ženská nepohrdá králem
a já na dědičným provaze
i s uškrcenou pýchou se vzpírám odvaze
spokojit se s málem
Tam někde v kopcích Urartu
v prastarý arše
se schází dvojice milenců
a tančí jen smuteční marše
Tam někde v kopcích Urartu
v prastarý arše
Smuteční marše