Houpá se vítr nad topoly.
Houpá se vítr nad topoly.
A nad námi se nosí jako píseň,
jako hrdá nevěsta.
Houpá se vítr a ta píseň hrozně bolí.
Houpá se chvíle před úsvitem.
Houpá se chvíle před úsvitem.
Jednou jsem ti v polích sundal boty,
abych poznal, co jsi zač.
Houpá se chvíle jako obtěžkaná žitem.
Houpá se měsíc nad tvou hlavou.
Houpá se měsíc nad tvou hlavou.
Tvá matka byla rázná žena,
i ve svý smrti měla ruce v bok.
Houpá se měsíc jako smyčka před popravou.
Houpá se vítr nad topoly...
Topoly
Autor textu:
Robert Křesťan