Úsměv Cyrana,
touha bezbranná,
v záři žlutých svíček smutně je
a nikde ani smítko naděje.
Ze skříně jsem ti vzal
zlatý pektorál
a kráčím tmavou chodbou bez zlosti,
ale nikde ani náznak něžnosti.
Když bloumám chladnou čtvrtí
Magdalén,
to jen končí dlouhou smrtí
krátký den.
Úsměv Cyrana,
báseň prohraná,
jak bárka, která v bouři ztroskotá,
a nikde ani nádech života.