Víš, co se říká
o požáru v buši,
jak krátká je víra,
jak dlouhá je lež?
Hladká jak dýka
mi probodla duši
a tobě, má lásko,
jde o totéž.
Ležíme nazí
tam, kde ležíš ráda,
kde cítíš tělo
metropole.
Od kolomazi
máš špinavá záda
a já rudou šmouhu
od pistole.
Kratičká touha
nám prozněla svaly
jak prostinký příběh
ze života.
Noc bude dlouhá,
plamínek malý
a pak už nic
než samota.